Založit webové stránky nebo eShop

Výlet Zlín 18. března 2017

Výlet do Zlína a Otrokovic

V sobotu 18. března jsme se brzo po ránu sešli na nádraží v Dobrušce, abychom absolvovali letošní celodenní veteránský výlet k panu Samohýlovi do Zlína a Otrokovic zakončený návštěvou muzea motocyklů Harley–Davidson  v prostorách minipivovaru HarleyPub.

    Úderem šesté hodiny ráno se autobus vydal na 205 km dlouhou trasu. Cestou jsme nabrali ještě několik našich kamarádů a poté za hustého deště a sněžení ujížděli do cíle našeho výletu. Probírala se veteránská témata, povídalo se a plánovala se nadcházející sezona. Po příjezdu nás přivítal v autosalonu Mercedes–Benz Zlín osobně pan Samohýl. Vystoupali jsme po schodech do druhého patra jen Pavel absolvoval na svém invalidním vozíku cestu po rampě pro automobily. Zde byla umístěna sbírka historických vozidel, automobilů,  motocyklů a artefaktů.

 

  Začalo poutavé vyprávění o jednotlivých vozidlech. Nešlo jen o strohé technické údaje, ale o příběhy jednotlivých vozů, o jejich vzniku původu, osobách, které je vlastnily nebo užívaly. Jsou tu vozidla spojená s érou závodění, filmování nebo historií Československa.

  Některá nás zaujala svým výkonem či technickým provedením, jiné svou mohutností a luxusem odpovídajícím době ve které vznikly. V okamžicích při vyprávění o válečném období nás až zamrazilo. Koho tato vozidla vozila nebo na jakých černých místech naší historie se objevovala.

  Nesmírně poutavá byla historie a cesta kterou  absolvovala do této sbírky. Vše bylo umocněno vůní starých strojů, kůží použitých na vnitřní vybavení a všude přítomná historie. Viděli jsme automobily mnoha značek a provedení, nebudu jmenovat značky určitě bych na některé zapomněl a to nechci. Jsou tu vozy z automobilové prehistorie, předválečné válečné modely landauer, limuzína, kabriolet, závoďák, aerodynamické karoserie. Zastoupené motocykly pocházely z raného motocyklového věku, sólo i s postranními vozíky. Vyprávělo by se dál a dál, ale nás čekala další prohlídka. Depozitáře, restaurátorské dílny a výrobní prostory, kde vznikají kopie vozů Bugatti.

    Tak hurá do autobusu a přejet do nedalekých Otrokovic. Začali jsme dílnami, kde se kompletují vozy, následovala čalounická dílna, hala depozitu. Zde po obou stranách automobily v různém stádiu, nálezové, částečně opravené či nekompletní čekající na to, až majitel někde narazí nebo objeví tu či onu chybějící součástku. Zajímavým místem byla místnost s motorovou brzdou, kde se zabíhají a zkoušejí nové a opravené motory Bugatti.

Pokračovali jsme přes dílny, kde se sestavují z fragmentů vozidla, vyrábí výdřeva. Dle majitele zde sídlí dřevohryz, není to škůdce dřeva, ale šikovný truhlář. V našem putování prostory, jsme potkali vozy Mercedes, Raf , Laurin – Klement, Škoda, Bugatti tyto v různém stádiu oprav.  Následoval objekt strojních dílen sloužící při výrobě složitých a přesných dílů na opravy a výrobu motorů. Posledním prostorem byl  sklad nových součástek pro vozy Bugatti 34.

    Na radu našeho průvodce jsme se přesunuli do muzea motocyklů Harley–Davidson se stylovou restaurací a mini pivovarem. Někteří z nás zasedli k pozdnímu obědu a po 20 členných skupinkách jsme absolvovali komentované prohlídky. Je tu nejkomplexnější sbírka motocyklů této značky v Evropě. Nejenom motocykly nám všem dobře známé –  ikony které symbolizují tuto značku, vše co tato firma vyrobila. Od golfových vozíků, jízdních kol, motorových člunů a samozřejmě motocyklů nejenom velkých kubatur, ale i obsahy které si běžně s touto značkou nespojíte. Samozřejmostí je spousta artefaktu utvářející atmosféru. Tato sbírka je tvořena originály a také 80-procenty motocykly v původních stavech, což není tak úplně běžnou záležitostí. A  výklad je v pravém motorkářském duchu, tak jak se sluší a patří. Po skončení prohlídek jsme nastoupili do autobusu, který nabral směr domů. Cestou jsme probrali vše, co jsme za celý den viděli. Bylo nám jasné, je to veteránské impérium s kterým není jednoduché se měřit, na druhou stranu jde o stejné postižení jaké mělo tři čtvrtiny účastníků. Výlet se vydařil i když počasí bylo deštivé a chladné. Za tmy jsme odjížděli a za tmy jsme se vrátili , mohu říct, že nikdo nelitoval.

   Třeba se za několik let vrátíme a budou na nás čekat nové prostory muzea o jejich plánech nás pan Samohýl informoval.

TOPlist